Duch penzionu

Jméno penzionu není vybráno náhodně, ale je inspirováno duchem komtesy Matyldy ze Saint Paul. Jedna z ústeckých pověstí vypráví o nenaplněné lásce komtesy Matyldy ze Saint Paul, jejíž duch se na místa Velké Hradební stále vrací.

Údajně se velmi mladičká komtesa přejedla vinnými hrozny přivezenými z místních vinic, kteréžto byly později i slavnými vinicemi Karla IV, jehož první manželkou se stala Blanka z Valois, náhodou dcera komtesy Matyldy. Po chutných a silných hroznech sličná komtesa tvrdě usnula a po procitnutí první tvář, kterou spatřila, byla spanilá tvář čeledína, který se o doručenou zásilku vína staral, a do něhož se zamilovala. Na důkaz citů, které mladík ke komtese choval, ji obdaroval věnečkem z bílých květů hortenzie. Začala tak utajovaná a nikdy nenaplněná láska, protože kvůli původu nepřicházelo soužití v úvahu. Později byla komtesa Matylda provdána za Karla z Valois.

Pravděpodobně silná a omamná chuť hroznů a půvab květů hortenzie způsobil, že se duch komtesy Matyldy stále vrací na místa, kde byly hrozny, a v té době i hortenzie, pěstovány, a které jí lásku připomínaly. Komtesa Matylda byla inspirací pro název penzionu. Obrazy mladých půvabných dívek s rozpuštěnými a nezahalenými vlasy a obrazy milostných motivů mají lásku komtesy Matyldy připomínat a právě tak věneček, který byl ozdobou hlavy komtesy. Označoval svobodné děvče, které smělo nosit vlasy odhalené.

Bývalý majitel domu na Velké Hradební, pan Kapr, vyprávěl, jak se po celou dobu vlastnictví domu snažil na zahradě zbavit keře bílé hortenzie. Vždy znovu a znovu vyrašila. Dnes ji můžete také spatřit, silný rozpraskaný kmen, který každý každičký rok obroste mohutnými výhony a nádhernými květy bílé hortenzie, mimochodem, velmi neobvyklého druhu.

Pokoj penzionu, který se bude jmenovat po komtese Matyldě, ještě není z technických důvodů zrekonstruován. Dříve v něm bydlel jistý pan Slavíček, který tvrdil, že občas v noci, v době, kdy dozrává víno, slyšíval šťastný dívčí smích. Těžko říct, jestli u nás doopravdy straší, nebo se jen duch vrací na místo nenaplněné lásky. I když jsme sami ducha nespatřili, je zajímavé že obrazy v našich pokojích nejdou srovnat – kdykoliv se o to pokusíme najdeme je další noc znovu nakřivo.

Bez zajímavosti také není fakt, že odrůdy vína, před několika lety vysazené na sousední zahradě penzionu, plodí bez jakékoliv péče skutečně velké, nebývale chutné a zdravé hrozny. Některá zrna však chutnají slaně, jakoby po slzách.